Historie islámských racionalistů - Ahmad bin Jahjá bin al-Murtadá

Dostává se vám do rukou závěrečná část díla muslimského teologa Ahmada bin Jahji bin al-Murtady nazvaná „Historie islámských racionalistů – díl II.“. Zatímco první díl se věnoval jednotlivým osobnostem islámského racionalismu od počátku vzniku islámu do přibližně poloviny 9. století křesťanské éry, tj. do poloviny 3. století islámské éry, tento druhý díl pokračuje popisem islámských racionalistů v dalších generacích až přibližně do přelomu 10. a 11. století křesťanské éry, tedy do přelomu 4. a 5. století islámské éry. br br Je dobré si všimnout zásadního faktu, že zlatý věk islámu – tedy období velkého vědeckého, ekonomického a kulturního rozkvětu islámského světa – je pevně spojen s dobou, kdy vládnoucí elity islámského světa byly pod vlivem islámských racionalistů – mu’tazilitů. A s tím, jak generaci za generací slábl vliv racionalistů, tak upadal i islámský svět. Místo islámského racionalismu se v muslimském světě prakticky všude postupně chopili moci vládcové, již svou totalitní vládu opřeli o podporu sunnitské ortodoxie, která na oplátku tvrdí, že muslimové se musejí podřídit totalitní vládě vládců. To je však v přísném rozporu s teologií islámských racionalistů, kteří tyranskou vládu odmítají jako bezbožnou. K základním konfliktům mezi islámským racionalismem a islámskou ortodoxií jsem napsal diplomovou práci, jež vyšla i knižně pod názvem „Rozum, stvoření Koránu a svobodná vůle v islámu“, a také se tomuto tématu věnuji v předmluvě k prvnímu dílu. br br K vydání tohoto samotného spisu bych ještě rád zdůraznil, že jde o první překlad z arabštiny do jiného jazyka a český čtenář tak má unikátní možnost přečíst si toto zásadní dílo o islámském racionalismu. Do budoucna plánuji vydat i další překlady děl islámských racionalistů, vše jen bude záležet na mých technických a finančních možnostech, protože financování překladu z arabského jazyka není zrovna nejlevnější a okruh zájemců o toto téma také není v českém prostředí zrovna největší. Trochu mi je vlastně líto, že česká orientalistika se programově tomuto tématu nevěnuje a soustředila se pouze na díla ortodoxního islámu.