Sonáta pro violoncello a klavír Miloslava Kabeláče (1908-1879) je koncipována jako čtyřvětý útvar nestandardního profilu: sled jednotlivých vět poukazuje spíše k suitě a charakter skutečné sonáty dává dílu jednak rozsah celku, jednak myšlenková hloubka sdělení a koncentrovanost stavby.Vstupní Passacaglia je soustředěná variační věta v pomalém základním tempu s velkou dynamickou i výrazovou šíří hudby. Následující Fantasia je naopak meditativně
ztišená. Třetí větou je energické, rytmicky pregnantní Scherzo se zajímavě působícím efektem současného exponování třídobého a dvoudobého metra v jednotlivých nástrojích. Finální Allegro energico je svým založením "nejromantičtější" větou syklu. Svým charekterem poněkud vybočuje ze stylového rámce předchozích vět. Autor také pro premiéru (1946) finální větu vypustil a dílo bylo provedeno pouze jako Tři kusy pro violoncello a klavír v pořadí 2-3-1. Teprve později dal souhlas k provozování celého díla v původním pořadí vět.
Sonáta-rapsódie pro…