Hana Horecká – Ženská jak má být

Když jsem poprvé uslyšel její hlas, uštval jsem málem svýho nejlepšího koně, jak jsem ho hnal z Novýho Mexika až nahoru do Montany cestou, kterou cowboyové každoročně ženou svý stáda.

Do frasa, opakoval jsem si pořád a pořád, dyť je to jenom ženská. O opaku mě přesvědčovaly jen navršené hromádky kamení s dvěma práchnivějícími stlučenými kusy dřeva, pomníčky těch, kteří byli pohřbeni v botách.

V každým saloonu se na mě pár chlapů divně kouklo a poručili si dvojitou whisky, když jsem se o ní zmínil. Ptal jse se kapitána Achaba, šerifa Pata Garretta, Hemigwayova starce, Saint-Exupéryho i Egypťana Sinuheta.

Nakonec jsem ji uviděl v malým saloonu až u kanadský hranice a hned mi naskočila boule jako trám. To mě praštila vší silou do čela její krása. Nad vchodem do toho lokálu byl nápis "PANTON".

A tam zpívala a pořád zpívá "Ženská jak má být".

Z tiskoviny CD, 1992