Geografie výsledků parlamentních voleb (Prostorové vzorce volebního chování v Česku 1992-2013)

Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky jsou většinou voličů považovány za nejdůležitější z voleb, protože se při nich rozhoduje o budoucím složení vlády. Bývá v nich proto také vyšší volební účast než v jiných volbách. Protože poskytují detailní informace o volebním chování v každé z více než 6000 českých, moravských a slezských obcí, jsou volební data zvláště vhodná ke zkoumání regionálních rozdílů volebního chování a jejich proměn v čase. Navíc máme o obcích a jejich obyvatelstvu ještě řadu dalších informací pocházejících z jiných zdrojů, takže můžeme geografii volebního chování a její vývoj studovat i v kontextu vývoje prostorových vzorců sociální struktury a dalších změn, které se odehrávají v území. A právě to je primárním cílem této knihy, která se snaží odpovědět na to, jaké jsou prostorové vzorce volebního chování po roce 1990 a jaký byl jejich vývoj v čase. Detailní poznání geografie volebního chování následně umožňuje autorům soustředit se na druhou klíčovou otázku: Proč jsou politické preference obyvatel žijících v různých obcích Česka odlišné?

Kniha je určena širokému spektru čtenářů. Kniha může přinést zajímavé informace nejen odborníkům z oblasti společenských věd nejrůznějšího oborového zaměření, ale i všem, kteří se chtějí něco dozvědět o volebním chování v poněkud méně tradiční podobě, než je obvyklé. Kniha je psána jazykem, který nevyžaduje hluboké teoretické znalosti oboru. Text knihy je bohatě doplňován tabulkami, grafy a mapami. Pro ty čtenáře, které zajímají výsledky voleb v jednotlivých obcích, jsou v mapových přílohách přehledně shromážděny výsledky všech politických stran, které od roku 1992 uspěly v parlamentních volbách a získaly zastoupení v České národní radě, resp. v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR.

Autoři a autorky knihou rovněž odpovídají na tyto otázky:

Odráží regionální rozdíly volebního chování rozdíly ve složení populace?

Má na rozhodování voličů v parlamentních volbách větší vliv to, čím jsou, nebo to, v jakém prostředí žijí?

Ovlivňují historické události a procesy, které se odehrály před desítkami let, hlasování voličů v dnešních volbách?

Chovají se voliči vždycky jako lidé, kteří svojí volbou chtějí maximalizovat svůj individuální užitek?

Navázali voliči žijící v různých obcích s některými stranami dlouhodobý psychologický vztah?