František Rauch – Beethoven: Appassionata, Sonáta pro klavír č. 1

Z komentáře Jaromíra Kříže k původnímu LP albu 1111 3160 „Beethoven Appassionata, Sonáta pro klavír, č.1 František Rauch" vydanému Supraphonem v roce 1983 a nyní vycházejícímu poprvé digitálně:

Ve svých prvních třech klavírních sonátách op. 2 navázal LUDWIG VAN BEETHOVEN (1770-1827) na svého obdivovaného mistra a učitele Josepha Haydna. Rozšířil však Haydnovu třívětou formu o vložený menuet nebo scherzo, kompoziční zpracování je ve srovnání s Haydnem prohloubenější, rozsáhlejší a v celkovém tvaru díla nalezneme zřejmý záměr obsahové gradace, dovršené finální částí. SONÁTA F MOLL komponovaná v roce 1795 je čtyřvětá. Beethovenův mladistvý patos prostupuje úvodní i finální část. V Adagiu nasloucháme jakémusi Beethovenovu „loučení“ s galantní hudbou jeho předchůdců, s jejímiž výrazovými prostředky zachází ovšem obezřetně a takřka něžně s představou zvuku, podobnému spinetu. Menuet svou závažnou melodikou připravuje už náladu Finále….Jako celek předpovídá už dílo budoucího mistra, který…