Eva Olmerová – Vítr rváč

Po skvělém úspěchu loňské kompilace Blues samotářky je tu elegantní

zmapování odvahy Evy Olmerové zkoumat neprobádané hudební kontinenty.

Zdánlivě nepředstavitelné spojení bílé dámy s černým hlasem a mladých

provokativních rockerů z okruhu tehdy zakázaného Pražského výběru se stalo

událostí roku 1983. Michael Kocáb napsal, zaranžoval a se studiovou skupinou,

včetně Výběrových kolegů, natočil album dokonale propojující drsnou

vokální něhu, texty opravdu na tělo a doprovod zkušeně rockový, jazzový, gospelový, ba i klasicky hudební. Síla oslovení písněmi typu titulního Vítr rváč, Aleluja a jazz od Raye Charlese nebo Přiznání je v tomto provedení nepochybná.

Bonusy k albově ucelenému kusu výborné muziky, poprvé k dispozici na CD, tvoří nahrávkystylově či pocitově příbuzné, včetně symbolického songu Poslední produkce, osudově jednoho z opravdu závěrečných sólových záznamů mimořádného kumštu paní Evy.