Dagmar Šimonková – Debussy, Novák, Železný

Komentář Jaroslava Jelínka k původnímu LP albu 8111 0061 "Dagmar Šimonková Debussy, Novák, Železný" vydanému Pantonem v roce 1979 a nyní vycházejícímu v Supraphonu poprvé digitálně:

DAGMAR ŠIMONKOVÁ patří dnes již k vyhraněným typům české klavírní školy. Nezapře perfektní vyškolení z třídy prof. Františka Maxiána, neboť vládne spolehlivou technikou širokého rejstříku, v němž bohatá odstíněnost úhozová a pozoruhodná schopnost přirozeného agogického oživování hudební tkáně netvoří položku z nejposlednějších. Šimonková upozornila na sebe v neposlední řadě svým smyslem pro klavírní miniaturu. Zejména v interpretaci Fibichových Nálad, dojmů a upomínek projevila velké mistrovství. Umí hrát Fibicha barevně jako málokterý pianista. Disponuje širokou škálou klavírního úhozu i velkými nuancemi dynamickými, vytříbenou pedalizační technikou a zejména umí všechnu tu techniku znamenitě a promyšleně pospojovat za účelem dosažení právě té a nejiné barvy. Všechno to bohatství techniky klavírního úhozu…