Obraz - Bývalá Kaple sv. Ludmily (Pragensia). Jedná se o reprodukci obrazu od známého malíře Václava Jansy. Signován a datován vlevo dole - viz foto. Název díla uprostřed dole - viz foto. Kaple sv. Ludmily Vlevo v kapli se nachází relikviářová busta, kterou dal zhotovit císař Karel IV. Opukový oltář se sochou světice navrhl architekt Josef Ondřej Kranner (1801 – 1871). Socha z karelského mramoru u čelní stěny kaple pochází z r. 1845 a je dílem Emanuela Maxe (1810 – 1901). Mozaika zobrazující sv. Jana Křtitele, která zdobí stěnu kaple, pochází z 60. let minulého století. Sv. Ludmila, dcera pšovanského knížete Slavibora, se narodila kolem roku 860. Stala se manželkou prvního českého knížete Bořivoje, matkou pozdějších knížat Vratislava a Spytihněva a babičkou sv. Václava. Podle dochovaných zpráv byla nesmírně zbožná a v duchu své víry vychovávala také své vnuky. V roce 921 byla zardoušena, její ostatky byly uloženy v Bazilice sv. Jiří na Hradě. Sv. Ludmila bývá považována za pramáti českých panovníků a také většiny českých královen. Významně se zasadila o šíření křesťanství na českém území, což mělo vliv také při získávání rozhodující převahy rodu Přemyslovců v Čechách. Rozměry včetně rámu cca 43 cm x 33 cm. Obraz je adjustován do nového rámu. Reprodukce na papíře. Celkový stav - viz foto. Samotná reprodukce je přibližně z 80 let 20. století. Bude perfektní dekorací Vašeho prostoru. Jansa Václav * 21.10.1859 Rovné, Krabčice (Litoměřice) + 29.6.1913 Černošice (Praha-západ) ilustrátor, malíř, pedagog V Solanech u Lovosic se vyučil na kupce, ale stále se věnoval své zálibě v kreslení a malování. Kvůli studiu pak odjel do Prahy. Byl přijal na akademii výtvarných umění v Praze a z ní později přestoupil na akademii ve Vídni. Chtěl se věnovat malbě figurální. Časté cesty po Čechách a vnitřní touha po vlastenectví ho však vedly ke krajinářství, v němž nakonec našel svůj hlavní obor. Maloval hlavně jižní Čechy a také Krkonoše. Při velké přestavbě Prahy na koci devatenáctého století se zaměřil na obrazy pražských domů a ulic. Pražské ghetto se tehdy asanovalo, bouraly se domy i celé ulice a stavěly se nové budovy. Mnohé z jím zachycených památek již dnes neexistují. V roce 1891 namaloval pro hraběte Harracha dioráma Krkonoš. V letech 1894 - 1895 se podílel na malbě diorámatu Mikoláše Alše Bitva pod Hrubou Skálou. Roku 1898 pomáhal Maroldovi vytvářet Bitvu u Lipan (tzv. Maroldovo panoráma). Mezi lety 1895 až 1899 vznikly jeho akvarely staré Prahy. Uskutečnil souborné výstavy v Topičově salonu v Praze. Jeho dílo je zastoupeno v mnoha sbírkách například - Národní muzeum Praha, Zámek Orlík, Orlík nad Vltavou (Písek), Zámek Třeboň (Jindřichův Hradec), Západočeská galerie v Plzni atd. VÝTVARNÍK V DOKUMENTECH: 1929, Sís Vladimír , Olšanské hřbitovy, Pražská akciová tiskárna, Praha 1940, 1941, 1947, 1949, Květ Jan , Má vlast (Česká krajina v díle našich malířů), Orbis, Praha, 1959, Květ Jan , Má vlast (Česká krajina v našem malířství XIX. a XX. století), Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, n.p., Praha, 1982, Potužáková Jana , Plzeň v dílech výtvarných umělců (Zprávy z krajů), Výtvarná kultura, 6,3,1982,8-9 (kulér), 1983, Výtvarní umělci jihovýchodních Čech (Stručný přehled životopisných dat malířů, sochařů a grafiků Jihovýchodních Čech. Rodáků i těch, kteří zde kratší či delší dobu žili nebo zde hledali náměty a inspiraci pro svojí tvorbu.), Východočeská galerie v Pardubicích, 1986, Vlček Tomáš , Praha 1900 (Studie k dějinám kultury a umění Prahy v letech 1890 - 1914), Panorama, nakladatelství a vydavatelství, Praha, 1993, Nový slovník československých výtvarných umělců (I. díl; A - K), 1995, Signatury českých a slovenských výtvarných umělců, 1995, Nová encyklopedie českého výtvarného umění (A-M), 2000, Vencl Slavomil , 5/ Tvůrci českého exlibris, České exlibris. Historie a současnost, 2000, 2007, Osobnosti Zásmucka, Zásmuky, Zásmuky (Kolín), 2010, Přehled milionových položek vydražených v roce 2009, Ročenka ART+.
Informace
Koupit
