Obraz - Boj o místo v arše. Autorem je známý malíř, grafik, hudebník, divadelník, spisovatel a textař František Ringo Čech. Signován a datován vpravo dole - viz foto. Umělecký tisk vlevo dole - viz foto. Název díla uprostřed dole - viz foto. Osobitý naivistický styl, pestrá paleta barev, specifický druh humoru. Od Františko Ringo Čecha mám vystaveno hned několik obrazů, s ohledem na velkou poptávku se snažím nabídku neustále doplňovat a rozšiřovat. V případě Vašeho zájmu jsme schopni zajistit věnování přímo od autora, či od něj pro Vás sehnat jakýkoliv obraz z celé jeho nabídky. Rozměry včetně rámu cca 40 cm x 34 cm, obraz je adjustován do kvalitního rámu a zasklen. Umělecký tisk na papíře. Celkový stav - viz foto. Obraz je z roku 2023. Pokud chcete kvalitu, budete spokojeni. Výborná investice do umění, dílo takto kvalitního a známého autora bude zřejmě časem stále stoupat na ceně. Originalitu díla plně zaručuji vrácením peněz. Bude šperkem ve Vaší sbírce a úžasnou dekorací každého prostoru. František Ringo Čech * 9.7.1943 Praha malíř, grafik, publicista, hudebník, herec, politik Ringova biografie Matka byla Češka, otec pochází z Vídně. Vyučil se televizním mechanikem. Jako učeň zakládá s Ivo Pešákem a Ivanem Mládkem skupinu Storywille Jazz. Po vyučení odchází studovat na Státní konzervatoř v Praze, kde studuje bicí nástroje u profesora Vlasáka a folklor u profesora Pecka. Během studia působí ve Studijní skupině tradičního jazzu Pavla Smetáčka, hraje s legendárním americkým basistou Herbertem Wardem a stává se spoluzakladatelem skupiny Olympic, se kterou ještě jako student konzervatoře účinkuje v Semaforu v hudebním pásmu Ondráš podotýká. Po ukončení studia na Státní konzervatoři odjíždí jako herec Černého divadla Jiřího Srnce do Las Vegas, kde působí rok v hotelu Tropicana v revui Follies Bergere současně se slavnou Lilien Montevecchiovou. V Las Vegas hrál v klubech na jam session se slavnými kolegy jako Dave Brubeck, Edmond Hall, Lionel Hampton, Louis Prima, Oscar Peterson, Budy Rich a Duke of Dixieland. Společně s Černým divadlem natočil v USA TV Show Hollywood Palace. Po návratu z USA hraje dva roky po jazzových klubech západní Evropy. Po návratu domů zakládá vlastní rockovou skupinu Shut Up a současně se stává šéfem orchestru divadla Semafor v Praze, který účinkuje v představeních Šimka a Grossmanna. Jako hráč na bicí nástroje vystupuje s Jiřím Šlitrem ve hře Ďábel z Vinohrad a s Rudolfem Roklem v pásmu Tak co, pane barone. (Do divadla Semafor se vrací ještě jednou po mnoha letech, kdy ho v obnovené Kytici do své původní role poustevníka obsadí Jiří Suchý.) Do skupiny přichází sólový zpěvák Viktor Sodoma, kterého po čtyřech letech nahradí legendární Jiří Schelinger. S ním dosahuje hudebního vrcholu, kdy jezdí po Evropě jako předkapela britské skupiny Smokie. Za dobu své hudební kariéry nahrává 32 LP a 217 SP desek. Hudební archiv Českého rozhlasu eviduje více než 1200 titulů, které Ringo natočil. V roce 1985 přestává být hudba jeho hlavní profesí a zakládá Čechovo Prozatímní divadlo, jehož je protagonistou a ředitelem. Jde o divadlo autorské. Napsal pro něj hry Loupežníci na Chlumu, Dívčí válka (více než 1600 repríz), Titanik, Smích se Shakespearem, Sjezd za vaše peníze a Oheň a voda. V průběhu deseti let měl dva vlastní televizní pořady: Zpívá a hovoří F. R. Č. a shakespearovskou trilogii Třikrát s Wildou, společně s Petrem Novotným. S ním také napsal scénáře k celovečerním filmům Přátelé Bermudského trojúhelníku a s režisérem Smyczkem Sedm hladových, které natočilo Filmové studio Barrandov. V roce 2000 připravil pro Českou televizi třináctidílný seriál Pra Pra Pra..., který režíroval František Filip ve hvězdném obsazení. Současně s profesí herce, ředitele a autora divadelních her píše knihy: Z mého života, Dívčí válka, Ruský týden, Pra-Pra-Pra?, Titanic aneb Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá, Cucurucuců, Češi a jejich samičky aneb Češky a jejich samci a další (viz bibliografii). V roce 1991 vstupuje na politickou scénu. Jako nezávislý kandidát za KAN prohrává Čech své první parlamentní volby. Vstupuje do ČSSD a v roce 1994 vyhrává pražské primárky a přízní Pražanů skáče z nevolitelného osmnáctého místa na kandidátce ČSSD na místo čtvrté, čímž se stává členem Zastupitelstva hlavního města Prahy. Na magistrátu působí jako člen kulturní komise ZHMP a v roce 1995 ho primátor jmenuje ředitelem Divadla v Dlouhé (dříve Divadlo Jiřího Wolkera). V roce 1996 opět vyhrává pražské primárky ČSSD a stává se poslancem Parlamentu ČR. Je členem komise Západoevropské unie v Paříži pro letectví a astronautiku a členem Výboru pro obranu a bezpečnost PČR. Sněmovnou je zvolen místopředsedou Komise pro kontrolu a využití zpravodajské techniky Policie ČR („Velké ucho"). Po ukončení druhého volebního období PS PČR již do sněmovny nekandiduje. Jde do volebního boje o senátní křeslo a vyhrává stranické primárky v Praze a v Jičíně. Pro senát si vybírá Jičín, kde prohrává ve dvou kolech se stávajícím senátorem. Po tomto
Informace
Koupit
