Bohuslav Martinů – Martinů: Špalíček

Z komentáře k původnímu LP albu 1 10 1129 vydanému v Supraphonu v roce 1972 a nyní vycházejícímu poprvé digitálně:

....Ideou skladby bylo vrátit se k prostotě myšlení, jež nezná rafinovaností a umělůstek, a přece v sobě skrývá citovost a hloubku pravé poezie.

Názvem se dílo přihlásilo k slavnému Špalíčku Alšovu, ale nejen názvem. Malířovou snahou bylo vzít lidový námět, sloku písně, pořekadlo,

lidovou moudrost a domyslit ji v jejím duchu do žánrového obrázku...Pro skladatele tu přibyla navíc skrytá hudebnost tohoto projevu,

elementární hudební síly, které kdysi přímo přecházely v sílu nadlidskou, v magii. V symbolických zvycích vynášení smrti se udržuje

šerověk člověka ovládaného vírou, že je možno nelítostnou přírodu uprosit slovem a změnit tak její nelítostný běh...Právě ve Špalíčku

se poprvé vynořila ona průzračná lyrika, která si udržela pevné místo v tvorbě Bohuslava Martinů až do posledních let jeho života...

Jaroslav Mihule