Atlantida - Ignatius Donnelly

Otázka Atlantidy, bájného Platonova ostrova, zaměstnávala lidskou mysl odedávna a byla zdrojem četného literárního zpracování i vědeckého zkoumání. Celkem však byla vždy chápána spíše jako tzv. "utopie", jako ideální, smyšlený příklad spořádaného státu, na němž byly zároveň ukázány příčiny jeho pozdějšího úpadku. Ale vedle toho nikdy nechyběly hlasy, že je třeba brát Platonovu zprávu takřka doslovně a že Platon psal o dějinách skutečné ostrovní říše, která byla nějakou přírodní událostí zničena.Když Donnellyho Atlantida vyšla, vzbudila značnou pozornost, ale právě pro odvážnost svého tématu, nebo spíše pro způsob, jakým k tomuto tématu přistupuje a jímž se rázem stavěla proti zakořeněným názorům o původu jednotlivých kulturních národů světa. Jedna z posledních zpráv o Atlantidě je z letošního roku, tedy 2013, v časopise National Geographic: Při společném japonsko-brazilském projektu průzkumu mořského dna objevili vědci asi 1500 kilometrů od Rio de Janeira důkazy o možné existenci dosud neznámého kontinentu. Samozřejmě všem hned vyvstává na mysli Atlantida, bájná civilizace pohlcená oceánem. Při společném japonsko-brazilském projektu průzkumu mořského dna objevili vědci asi 1500 kilometrů od Rio de Janeira důkazy o možné existenci dosud neznámého kontinentu. Samozřejmě všem hned vyvstává na mysli Atlantida, bájná civilizace pohlcená oceánem. „Jižní Amerika a Afrika bývaly kdysi velkým a celistvým kontinentem. Zkoumaná oblast mohla zůstat jako kontinent po oddělení tektonických desek,“ řekl profesor Šiniči Kawakami deníku Japan Times. Poloha na východ od Ria by ovšem odpovídala i Platónovu vymezení za Heráklovými sloupy, jak byl zván Gibraltarský průliv (ale nejen on). Ignatius Donnelly, americký učenec a politik, se narodil 3. listopadu 1831 ve Filadelfii a po studiích, na americké poměry neobyčejně důkladných, přišel r. 1857 do Minneapolis, hlavního města státu Minnesoty, kde se usadil a stal se veřejně činným. Byl r. 1859 viceguvernérem státu Minnesota, od r. 1863 do r. 1869 byl členem Kongresu Spojených států amerických, vždy za republikány. Studiem Atlantidy se zabýval od útlého mládí. Do doby jeho zájmu o toto téma zapadá jisté ustálení dříve velmi zmatených a nesystematických názorů v přírodních vědách, ale také obsáhlá oceánografická měření, provedená výpravami lodě Challenger a dalších. To vše ho asi podnítilo, aby oblíbený předmět svého soukromého studia zpracoval knižně. Práci na své knize se věnoval v době, kdy se vzdal veřejné činnosti.