Antonín Dvořák, různí interpreti – Dvořák: Scény z oper

Z komentáře Jiřího Pávka k původnímu LP albu 1118 2536 "Antonín Dvořák Scény z oper" vydanému Supraphonem v roce 1980 a nyní vycházejícímu poprvé digitálně:

...ANTONÍN DVOŘÁK (1841-1904) je v operní oblasti do jisté míry případem sui generis. Geniální, invenčně přebohatý symfonik a skladatel tvorby symfonicko-oratorní, komorní i písňové, neměl vyhraněné dispozice pro hudební drama, vytvářené vnitřním napětím situací a střetů, psychologickými hlubinami a strmými výškami a koncizní dramatickou stavbou. Opojný melodik a podstatou své osobnosti kvietista spíše řadil za sebou ve svých operách krásné, často líbezné scény, vedené rukou zkušeného mistra atmosféry, nálady i citově vroucího vyznavače života. Charakteristickým rysem Dvořákových oper je vedle bohaté melodické invence zpěvnost vokálních partů, skvěle koncipované ansámbly (žínky v Rusalce!), mohutné scény sborové, efektní čísla baletní a v neposlední řadě barevná, strhující instrumentace neomylného symfonika. ...Pestré osudy, ve…