200 let ztracený unikátní rukopis receptů ranhojičské rodiny Pichů (Pechanců) z Hořiček z roku 1769. Nabízím naprosto unikátní rukopis sepsaný v roce 1769 od Václava Pycha z Hořiček. V roce 1912 o receptech této významné ranhojičské rodiny psal v našem nejvýznamnějším etnografickém časopisu Český lid dr. Václav Řezníček (Lidoví lékaři Pichové (Pechancové) na Hořičkách). Již v této době byl rukopis dlouho ztracený a další jedno století ztraceným zůstal. Řezníček ze vzpomínání pamětníků psal o receptech především vyhlášených mastí této rodiny: „Masti ty byly formou svou buď hrníčkové nebo v tuhých kouscích. Hrníčky pro masti byly hliněné v razných velikostech. Co do působnosti byly masti k natírání a mazání. Barvy byly žlutá, černá a zelená. Žluté masti užíváno při ranách otevřených i zavřených; černá, natřená na plátno jako náplast čili flastr, přikládána byla na zlámaniny, vymknutí a na zhmožděniny a masti zelené užíváno na rány. Pichovým, obecně řečeno »hořičským mastem« lid neomezeně důvěřoval, nejhojněji jich užíval, tak že ve všech staveních široko daleko měli je v zásobě. Masti ty Pich připravoval sám a složka jeiich zůstávala rodinným tajemstvím.“ Nyní máte jedinečnou možnost dostat se k těmto receptům. A to koupí rukopisu, který jsem před 28 lety koupil spolu s dalšími rukopisy a tisky z konce 18. a začátku 19. století v jednom pražském antikvariátu a nechal nákladně zrestaurovat. Kromě mne nikdo tyto recepty nečetl a neexistuje žádná kopie nebo opis. Na fotkách jsou nejpodstatnější místa zakryta hvězdicí. Václav Pych z Hořiček byl pokračovatelem významné ranhojičské rodiny z Hořiček na Náchodsku. (Tuto rodinu znáte i vy – když Čapek ve své Doktorské pohádce zmiňuje doktory z Hořiček, kteří měli léčit kouzelníka Magiáše, tak jsou míněni právě Pichové). Prvním ranhojičem z rodiny byl Jakub Pich, který napravoval zlomeniny a léčil zvířata i lidi již od roku 1718. Již ten byl velmi proslulý a do Hořiček přicházeli nemocní ze širokého okolí, ale i ze zahraničí. Jeho syn Václav (autor rukopisu) se u něj vyučil. Do rukopisu, který má víc než 120 stran a jsou do něj vloženy další rukopisy a recepty – např. jak ženu plodnou učiniti, vodička na bolavé voči apod. Na zmíněných 120 stranách jsou recepty i chirurgické postupy a hlavně jsou zde pověstné masti. Součástí rukopisu jsou i rodinné záznamy - zvláště o spřízněné ranhojičské rodině Mertlíků. Zásluhy Václava byly oceněny tím, že v roce 1807 byla rodina Pichova doživotně osvobozena od povinnosti na svém statku přechovávat vojsko. Po smrti svého syna Martina Picha se Václav chopil výuky svého vnuka Antonína, který se funkci oddával od roku 1811 po skonu svého děda „Na úpatí posledních výběžků krkonošských hor leží osada Hořičky severozápadně od České Skalice. V dobách minulých se tato vesnice těšila velké oblíbenosti i za hranicemi Čech, a to díky lidovému lékaři Antonínu Pichovi, zvaného Pechanec. Antonín Pich se narodil v roce 1795 na Hořičkách. Stal se pokračovatelem rodinné tradice v léčbě zlomenin. Tři generace Pichů těžily z ranhojičského umu děda Jakuba Picha. První písemná zmínka o jeho léčitelství pochází již z roku 1718. Stal se spoluzakladatelem dvou sanatorií, která se stala hojně vyhledávanými a proslule známými. Jeho pokračovatelem s úspěšnou léčbou zlomenin byl MUDr. Alois Kutík (1857-1931) a jeho syn MUDr. Alexandr Kutík (1897-1981). Populární záležitostí se staly hořické masti, pocházející z rukou Antonína Picha. Vyhlášenou byla mast na rány a lišeje, která vznikla podle tajné receptury. Kořeny lidového léčitelství v jejich rodině sahají k Jakubu Pichovi, který se léčitelství začal věnovat poté, co na louce viděl přeťatého hada, jehož zachránil list z byliny. Sám bylinu vyzkoušel, když si jeho vůl poranil nohu a po zjištění, že to na zvířatech funguje se odhodlal k vyzkoušení bylinné léčby na lidech. Ke svému léčení používal herbář. Z různých bylin a čerstvého másla či červeného oleje vyráběl masti, které následně aplikoval lidem na postižená místa.“Vliv a um ranhojičské rodiny Pichů (Pechanců)se v průběhu let dostal díky věhlasu i za hranice českých zemí.„Dokladem o jeho váženosti i za hranicemi českých zemí je děkovací dopis Heleny Borgesové, manželky pařížského bankéře, která v průběhu od svých sedmi do dvaadvaceti let navštívila nejvychvalovanější a nejúspěšnější lékaře z Berlína, Paříže a Vídně, ale bez výsledku. Sama tvrdí, že léčena a uzdravena byla až Pichem v Hořičkách.“ Recepty: - Mast červená tvrdá- Mast žlutá- Mast zelená- Pro prašivinu koňům- Pro horkost a zlámanou nohu- Pro růži- Pro prašivinu lidem a dětem- Pro zuby zkažený- Pro škrkavku dětem- Pro pupek dětem- Mast na rány- Aušlak (unšlak?) na rány- Pro oči- Pro horkost mast- Proti můře noční- Naproti žaludku- Žaludek studenej zahřívá- Zanešen žaludek obzvlášť kterýmu šplouchá- Naproti žíle- Když jest ucho roztržený- Pro bočet dětem?- Proti šlaku dětem- Naproti svrabu- Pro hnídy a vši- Mast na prsa- Na bradavice dobytku hovězímu- Pro zlámanou nohu- Proti bolení u srdce- Mast
Informace
Koupit
