Klobása prémiové kvality z masa přeštických černostrakatých prasat.Balení obsahuje 2 klobásy (300 g). Ostravská klobása z Našeho masa je šťavnatá uzená klobása vyrobena podle receptury inspirovanou původní československou normou v roku 1975. Původní ostravské klobásy vymyslel soukromý řezník František Pekárek z ostravského obvodu Hulváky, který později pracoval jako technolog v martinovském masokombinátu. Z celé republiky pak za ním jezdily delagace na zkušenou, aby zjistili, že na klobáse není nic světoborného. Klobása se skládala z části pomleté a z části nakrájených kousků libového vepřového. V řezu to bylo pěkně vidět. Měly tak vynikající chuť, že si získaly v celé republice mimořádnou oblibu. Ostravskou klobásu tvoří velký podíl nahrubo semletého masa z přeštíků, černý pepř, česnek, kmín a trochu cukru. Ten se vždy přidával, zejména u výrobků bez papriky, na lepší vybarvení a zjemnění chuti. Naražená je do vepřového klobásového střeva, po osušení v udírně se ponoří do vepřové krve, poté se udí a nakonec se šetrně povaří v páře. Obarvení krví na povrchu, stejně jako u anglické slaniny, dělá po vyuzení a povaření typickou tmavou barvu.Klobásy patří k nejoblíbenějším uzeninám již tisíce let. Vyráběly se už ve starověku, postupně se rozšířily do celého světa a dodnes se připravují podle stovek receptů. Základ ale zůstává stejný: nahrubo namleté nebo nasekané maso a sůl. Do klobás se často přidává ještě koření, víno, pivo, dokonce i různé vnitřnosti. Nejčastěji se udí, vaří nebo pozvolna suší. Přeštické černostrakaté praseMaso z přeštíků má díky velkému podílu tuku v mase i na povrchu specifickou chuť a „šmrnc“, díky mezisvalovému tuku je krásně křehké a hezky voní. Chovatelé vyšlechtili přeštického vepře již v 19. století křížením místního prasete (českého hřebenáče) se starými anglickými a německými plemeny, dováženými po roce 1850 na Přešticko, Klatovsko a Domažlicko. Většina těchto plemen byla černostrakatých s klopeným uchem a takový je i přeštík. Jeho kvalitní maso se tradičně používalo hlavně na výrobu vyhlášené Pražské šunky. Ve dvacátém století byl chov těchto vepřů maso–sádel- ného typu s vyšší vrstvou hřbetního tuku potlačován ve prospěch výrazně masných prasat, která přinášejí rychlejší a snadnější zisk. Nyní se přeštíci vracejí do popředí zájmu a stává se, že někteří chovatelé vydávají za přeštíky jiná strakatá plemena. Našimi partnery jsou však pouze chovatelé s uznanými chovy přeštických černostrakatých prasat.